Seděl jsem s Olgou Bártovou na Eshopistovi o budování značky. Řeč se stočila na mou diplomku a já tehdy povídal něco ve smyslu:
„Ty jo, já jestli tu diplomku fakt dodělám, tak na blog napíšu fakt podrobnej návod na prokrastinaci.“
No a co se nestalo? Já diplomku fakt dopsal, obhájil a prošel u státnic. Příští rok v březnu převezmu magisterský titul na promocích. To vše při plné práci na projektech v Praze, kdy studium probíhalo v Českých Budějovicích.
Předcházely tomu ale dlouhé měsíce totální beznaděje, stresu a frustrace. Reálně hrozilo, že školu nedokončím. Vnitřní blok mi totiž způsobil, že jsem dlouhé měsíce nebyl schopný napsat ani jedno slovo do diplomky.
Možná řešíte podobný problém. Proto se podělím o momenty, které mi pomohly neustálé odkládání překonat.
Co najdete v článku
- 1) Veřejný závazek dopsání kvalifikační práce
- 2) Obklopte se správnými lidmi
- 3) Ujasněte si, proč to vlastně děláte
- 4) Sepište si seznam překážek a k nim pozitivní reakci
- 5) Odměňujte se
- 6) Rozsekejte úkoly na menší dílky
- 7) Najděte si správné místo na psaní
- 8) Udělejte si projektový plán a dejte ho na viditelné místo
- 9) Lepší odevzdaný polotovar než nedokončený perfekcionismus
- 10) Vizualizujte si úspěch v hlavě
- 11) O svých problémech mluvte
- 12) Pracujte efektivně se svou energií
- 13) Naučte se škrtat podle priorit
- Co dál?
1) Veřejný závazek dopsání kvalifikační práce
Při zhodnocení roku 2018 záměrně padlo slovo i na dodělání vysoké školy. Osobně mi totiž funguje, když se do něčeho veřejně uvrtám. Bolelo by, kdybych z toho couvnul.
Něco lidem slíbit a pak to zabalit? To ani náhodou!
Připočtěte si k tomu pár rozhovorů se známými, rodinou a kolegy o vašem plánu dokončit školu. Ti všichni se vás pak ptají, jak jste na tom s dopsáním. Hrozně mě to štvalo, ale zároveň to vytvořilo žádaný společenský tlak na dokončení.
2) Obklopte se správnými lidmi
Tohle nebylo úplně cílené, nicméně zpětně to vidím jako důležitý vliv.
V práci i soukromí mě často obklopují profesně úspěšní lidé. Ať jde o manažery, marketingové specialisty nebo známé, kteří si jdou tvrdě za svým.
Když jsme se bavili o škole, často mě podporovali v dokončení. To samé platilo v rodině. Naplnilo mě to nadějí a pozitivní energií. Obklopit se samými negativisty, šlo by to hůř.
3) Ujasněte si, proč to vlastně děláte
Mám fajn práci, kterou by neovlivnil (ne)úspěch u státnic. To mi dlouho bralo motivaci. Proč se stresovat a trávit čas něčím, co mě moc neovlivní? Marián Jelínek na to má skvělé přirovnání:
„Nažranou lvici lovit nedonutíte.“
A to je přesně ono! Potřebuju to. Nějakou výzvu, impuls, motivaci. Musel jsem si vnitřně uvědomit, co mě zase přiměje „lovit“. Postupně mi vyskakovaly tyto body:
- očekávání rodiny,
- potvrzení sebehodnoty,
- pojistka do budoucna,
- zvyk dotahovat rozdělanou věc,
- vidina překonání sebe sama,
- a řada dalšího 😊.
4) Sepište si seznam překážek a k nim pozitivní reakci
Náš ředitel v nadsázce říká, že jsem dost hloubavej. Nad řadou věcí příliš přemýšlím.
Proto mi pomohlo si své vnitřní bloky sepsat. Vytáhl jsem tím strašáky z hlavy. Dohromady to dalo seznam asi deseti bodů. Následně jsem proti tomu začal stavět pozitivní a konstruktivní rovinu.
V praxi to vypadalo nějak takhle:
- Doma se na to nemůžu soustředit. → Piš v kavárnách.
- Je toho moc. → Rozsekej tu práci na víc dílů.
- Cítím, že ta práce není moc dobrá. → Kec. Vedoucí diplomky ji vždy chválil.
- Ten titul mi je k ničemu. → Kolem máš dost lidí, kterým teď chybí.
Dost mi to změnilo celkový pohled na situaci v řadě ohledech.
Vysoké standardy s sebou nesou riziko, že občas přehlížíte reálný dopad činností.
Když už se diplomka pohnula, šlo v mé hlavě o samozřejmost, kterou jsem měl udělat už dávno. Proto nepřicházela žádná radost, což zadusilo jakoukoliv motivaci pokračovat.
Z tohoto bludného kruhu mě vytáhl až systém postupného odměňování. V kavárně jsem si vždy po úspěšném postupu diplomkou dopřál fakt dobrej zákusek s kávou. Dietologové by mi za to asi nafackovali. Ale jak jsem na sladký, fungovalo to.
Na každého ale platí něco jiného. Najděte si to své.
6) Rozsekejte úkoly na menší dílky
Ten tvůrčí blok byl šílenej. Použiju-li přirovnání kolegy, raději bych si prostřelil koleno na dovolené s partou Němců, než abych kliknul na složku s diplomkou.
To mě vedlo k rozehrání takové vnitřní oťukávané s Odporem. Každý den jsem postupoval o jeden mini krok vpřed.
Vypadalo to nějak takto:
- 1. den příprava papíru s osnovou
- 2. den sepsání prvního bodu v osnově
- 3. den sepsání zbývajících bodů v osnově
- 4. den kliknutí na složku s diplomkou
Takhle jsem se pomalu prokousal z frekvence jednoho řádku za večer na normu 2 stránek za den. Za každý úspěch následovalo odměnění, což mi vytvořilo silnej návyk.
Dodnes občas omylem klikám na složku s diplomkou, přestože už tam nic nepotřebuju. 😀
7) Najděte si správné místo na psaní
Nedávno jsme řešili s kolegy, že když psali diplomku oni, museli se zavřít na klidném místě.
To mi nefunguje. Připadám si pak hrozně osaměle a mám tendenci činnost odkládat. Doma pak vždy probíhal vnitřní souboj mezi Facebookem a diplomkou. Hádejte, kdo vyhrával?
Vyhovuje mi kreativní ruch. Cítit, že se kolem něco děje, zatímco mám sluchátka a píšu. Veřejná místa mi navíc dávají pocit, že mě každej vidí, kdybych něco začal flákat.
Postupně jsem jezdil všude možně po Praze s jednoduchým cílem. Najít místo, které by mi sedlo. Což se nakonec podařilo a v jedné kavárně kousek od Arkád na Pankráci jsem napsal tak 90 % celé diplomky.
8) Udělejte si projektový plán a dejte ho na viditelné místo
Tohle vám pomůže dát věcem řád a směr.
Stačí dost punková varianta. Já měl checklist obsahu kapitol a termínů, do kdy to musím odevzdat. Papír s touto věcí mi visel v pokoji.
Jedna A4 stránka mi pomohla vytvořit jasný systém, co musím udělat a kdy. Chaos v hlavě vystřídal jasný postup, který mě držel na cestě k dopsání.
9) Lepší odevzdaný polotovar než nedokončený perfekcionismus
Tuto zkušenost z copywritingu jsem si přenesl i na diplomku. Při tvorbě stěžejní části práce ve mně bobtnaly obavy, že to není dost dobrý. Bál jsem se proto kapitolu dopsat a poslat k revizím.
Celkově mě tento strach brzdil. A protože cesta z Prahy do Budějovic zabere několik hodin, nešlo jen tak diplomku konzultovat několikrát v týdnu.
Jenže pak mi to došlo.
Vedoucího máte i proto, aby vás usměrnil. Pokud mu pošlete něco nevhodného, upozorní vás a nechá vás to přepracovat. Jednoduché. Prosté.
Tím neříkám, že mě bavilo přepisovat několik desítek stránek. Ale furt je lepší vědět, co máte předělat, než aby vás neurčité pochyby brzdily.
Tohle vědomí mi celý proces usnadnilo. Prostě jsem psal s tím, že to nemusí být perfektní na první dobrou. Když to odešlu včas, bude prostor to překopat. A taky že byl.
10) Vizualizujte si úspěch v hlavě
Budu znít děsně sluníčkářsky, ale jste to, na co si vnitřně věříte. Spíš na výšce uspějete, pokud se vidíte s titulem v kapse než jako někdo, kdo při sebemenší komplikaci hned plánuje pendlování na pracáku po vyhazovu ze školy.
Potvrdil mi to minulej rok, kdy jsem zkoušel diplomku dodělat na první pokus. Bohužel jsem si nevěřil a sám už si v hlavě přehrával, jak budu řešit prodlužování školy. A to se taky splnilo.
Tento rok jsem si naopak vnitřně dokola představoval plány po dokončení univerzity. Prostě se mi povedlo vnitřně naladit do stavu, kdy mě to táhlo k tomu pomyslnému světlu na konci děsivého tunelu beznaděje.
11) O svých problémech mluvte
Já mám od mala blbou tendenci, že nerad projevuju slabost. Proto mi dost dlouho trvalo, než jsem se někomu svěřil s tím, že situaci nezvládám a dusil to v sobě. Moc nechybělo a bylo pozdě.
Šlo o hloupost. Naopak se hodí, když se máte komu svěřit. Ventilujete tím stres, a navíc vám lidé okolo pomohou nahlédnout na problém z jiné perspektivy.
Tímto děkuju vedle našich doma hlavně Kateřině Matouškové a Jirkovi Rosteckému. Podpořili mě v kritických chvílích, když mě sužovaly příšerný pocity beznaděje, že se na mě všechno sype a měl jsem toho plný brejle.
12) Pracujte efektivně se svou energií
Jak jsem všude slyšel (a zažil) příhody o probdělých nocích u diplomky, táhlo mě to podobným směrem. Psát pozdě do noci, pak brzo vstávat a pokračovat.
Blbost.
Nemyslelo mi to. Energie i elán se blížily nule. Tak jsem zkusil nemyslitelné.
Posledních 14 dní před odevzdáním jsem místo brzkého vstávání celé dopoledne kompletně prospal. Psaní přišlo až odpoledne a spánek v normálním čase.
Zbylo mi sice méně času na psaní, ale byl jsem mnohem produktivnější. Tím neříkám, že to je univerzální rada pro všechny. Jen doporučuji zkoušet, co na vás funguje a když něco nejde, rychle to změňte.
13) Naučte se škrtat podle priorit
V určitém bodě vám dojde, že nejde v životě dělat všechno. Když věnujete víc času jedné věci, další musí z kola ven. Kvůli času, soustředění a ušetření nervů.
Za přelom beru poslední čtvrtinu roku 2018. Bylo to šílený. Vstávání brzo ráno, abych si alespoň stihl ráno zacvičit a měl pohyb. Pak působit full-time v kanclu, kde si zvykáte na nové (a svým způsobem náročné) prostředí. Po práci pak po večerech a víkendech na dálku řešit startup. K tomu máte svůj osobní život, věci v rodině… a pak ještě diplomku.
Nedával jsem to. Připadal jsem si, že všechno zanedbávám a nic nedělám pořádně. Musel jsem začít dost sekat. Kromě mého konce v aplikaci Mentedy to odnesla i řada volnočasových aktivit, cestování, četba, někteří známí a řada dalšího.
V takových chvílích se musíte kousnout a říct si, co má přednost.
Co dál?
Dokončení vysoké uzavřelo výraznou kapitolu mého života, na kterou budu většinově rád vzpomínat. Zároveň mi vzniklo určité časové vakuum, u kterého si musím vnitřně ujasnit, jak ho využiju.
Vedle řešení pracovních projektů a koníčků mě do konce roku čeká jedno. Revize mé stávající kariérní strategie. Dost možná se to dotkne i tohoto webu. Třeba vás překvapím :).
Jak řešíte odkládání věcí vy? Prozraďte v komentářích.
- 11 tipů pro introverty, jak na networking a zisk nových kontaktů - 2024-07-04
- Zhodnocení roku 2023 - 2023-12-28
- 5 úrovní seniority lidí při práci. Kam patříte vy? - 2023-05-24
Počas toho, ako som písal diplomovku som si pozrel všetky časti seriálu https://serial.kukaj.to/dva-a-pul-chlapa a bez problémov som to aj tak napísal. 😀
To popravdě nevím, jestli je víc úspěch dokoukání takového seriálu, nebo dopsání diplomky. Dva a půl chlapa pro mě skočilo s odchodem Charlieho. Pak už mě to nebavilo. 🙂
Super shrnutí – Díky za něj. Spoustu důvodů, proč dopsat diplomku, mám v hlavě, ale až teď jsem si sedl ke stolu a napsal si je na papír. Fakt nevím, proč jsem to neudělal už dávno. Konečně mám něco uchopitelného: řešení překážek, které vidím.
Já díky za milý komentář. Osobně mi to fakt hodně pomohlo dostat ty myšlenky na papír. Budu držet palce, ať ti to klapne, pokud ještě nemáš dopsáno 🙂
Právě teď extrémně bojuju s dopsáním diplomky a tenhle článek na mě vyskočil jako první, když už jsem ze zoufalství začala googlit „jak dopsat diplomku“ :D. Mluví mi to z duše, přesně ten psychický blok, „nebude to dobré, tak radši nenapíšu nic“ zažívám celou dobu. Díky za to!
To znám. Podobných zoufalých hledání na Googlu jsem měl několik. 😀
Na ten psychický blok mi v začátcích nejvíc pomohlo rozsekat si ten projekt (= diplomku) na menší kousky a za každé splnění se odměňovat. I kdybys napsala jen jednu větu za den a dala si za to čokoládu / kafe / cokoliv. Pak to jelo svižněji.
Budu držet palce, ať to vyjde. 🙂