Jak jako copywriter překonat tvůrčí blok?

Zažili jste ho.

Proklínali jste ho.

Překonali jste ho.

Ideálně. Když ne, zničil vám práci.

Někdo tomu říká tvůrčí blok. Jinej lenost. Co když to je ale jinak?

Minulej tejden mi pod rukama vznikal článek o time managementu v psaní.

Dnes šel do virtuálního koše.

Podle mě totiž tvůrčí zaseknutí značí něco mnohem závažnějšího. Temný stín, který zasahuje dál za psaní…

1) Jmenuji se Odpor, seznámíme se?

Cestou domů jsem pročítal knihu Válka umění od Stevena Pressfielda. Nahlodala mé stávající vnímání tvůrčí práce. I sebe samotného.

Kniha stojí na konceptu, který autor nazývá Odpor.

Existuje život, který žijeme. A život, který chceme žít.

Mezi obojím často stojí Odpor.

Bere na sebe mnoho podob. Namátkou…

  • Strach
  • Nízké sebevědomí
  • Nechuť
  • Prokrastinace
  • Přehnaná sebekritika
Obrázek cesty do nebe z pekla
Někdy je cesta k cíli jasná. Ale přeskočit tu zrádnou propast bolí.

Jde o vnitřní pocit, který nás brzdí a oddaluje od cílů. Autor to popisuje na straně 25 takto:

„Jakékoli jednání, které vyžaduje odmítnutí okamžitého uspokojení ve prospěch dlouhodobého růstu, zdraví nebo zásadovosti. Jinými slovy řečeno, jakýkoliv čin pocházející spíše z naší vyšší než nižší povahy. Všechny takové činnosti vyvolají Odpor.“

Jestli něco tvoříte, časem poznáte tu zrádnou sílu, která vás nenápadně odvádí pryč.

Pokud pocity výše právě pociťujete, pravděpodobně Odpor hlodá i ve vás.

Bolestivě.

2) Jak Odpor zasáhl mě?

Události posledních několika týdnů mi přidělaly těžké spaní.

S blížícím se termínem diplomky a deadliny v práci mi přišlo, že mě vše semele. Pár týdnů zpět došlo i na slzy.

Nic mi nepřinášelo radost. Jakákoliv činnost vzbuzovala nechuť. Odmítal jsem jíst, vstávat, tvořit. Nejraději bych se zavrtal do peřiny, zavřel oči a nic nedělal. Prostě jsem se vnitřně bloknul od jakékoliv činnosti.

Jenže ani vypnutí mi nepřinášelo uspokojení. Naopak. Připadal jsem si ještě hůř. Prozevlené momenty mě strašily ještě víc. Jenže vyřídit jen jediný e-mail mi přišlo náročnější než cokoliv jiného.

Že něco smrdí mi došlo ve chvíli, kdy mě pokoušela touha utnout kontakt s přáteli doma. Přišlo mi, že mě odvádějí od práce.

Co s tím?

Původně mi přišlo fajn to řešit větším důrazem na systematičnost. Denní To-Do listy, rozepsání denního rozvrhu atd. Zlepšení přišlo.

Jenže furt mě svazoval pocit, že mě nějaká kotva táhne dolů. Teď alespoň tuším, že za tvůrčím blokem stojí něco zásadnějšího.

Multitasking v životě načrtlá verze.
Nějak se toho nakupilo hrozně moc. A nedával jsem to.

3) Jak s Odporem bojovat?

Poznáváte se v řádcích výš?

Nezoufejte. Podobnej problém zažívá většina lidí.

Budu-li mluvit za sebe, vždycky jsem to nějak urval. Teď si to jen víc připouštím, protože cítím větší zodpovědnost vůči kolegům a klientům.

Přístup k Odporu a tvůrčímu bloku časem měním. Dnes na to koukám takhle:

3.1) Připusťte si, že máte problém

Řídím se heslem, že chcete-li něco vyřešit, odhalte, na co cílit.

Když se ohlédnu kolem, vidím kopu lidí, které Odpor brzdí a vůbec jim to nedojde.

Kopou okolo. Někdy i do sebe. Jenže jakákoliv jejich aktivita trvá krátce. Řeší důsledky, ale unikají jim příčiny.

Představte si, že se doma klepete zimou. Nabalíte se vrstvami svetru. Zapínáte topení na maximum. Ale co třeba zavřít to okno?

Krátkodobá ztráta inspirace podle mě zas tak moc nebolí. Prostě dáte pauzu, věnujete pozornost jiné činnosti a ono to odezní. Jak ale přijde na dlouhodobý trend, který vám narušuje život, byl bych ve střehu.

3.2) Uvědomte si, proč činnost děláte

Co vás motivuje k tomu, že ráno vstanete a jdete něco dělat?

Já věřím v myšlenku posilování sobeckého ega a dobrotivého ega.

Co to je?

  • Sobecké ego – věci, které dělám pro potěšení sebe
  • Dobrotivé ego – věci, které dělám pro dobro okolí

Pokud činnost jedno z toho dlouhodobě postrádá, chladne můj zájem o aktivitu.

U copywritingu a online marketingu to mám takhle:

Moje sobecké ego hřeje pocit, že dostávám prostor projevit své exhibicionistické já. Jako introvert toho moc nenakecám.

Ale jak dojde na svět onlinu a občas vytvořím něco, po čem se lidi můžou utlouct (lítají konverze, lajky, sdílení, komentáře a něco podobného), nabíjí mě to. Cítím, že ta činnost má smysl.

U nesobeckého ega mě hřeje představa, když klientovi na druhé straně nějak pomůžu. Třeba nějak přispěju k tomu, že příjemněji usíná. Přečte článek, který mu změní pohled na věc. Cokoliv.

O to víc mě mrzí, když přijde nějaká bota, která tuhle ideu naruší.

Takhle na to koukám já. Ptejte se sebe, co je vaše odpověď.

3.3) Zhodnoťte svůj energetický potenciál

Každý z nás funguje jinak.

Já sám sebe delší dobu pozoroval. Při psaní bakalářky mi došlo, že nejkreativnější bývám v dopoledních hodinách.

Od té doby si práci nastavuji tak, abych dopoledne psal a odpoledne dělal vše ostatní. Výzkum, rešerše, optimalizace a podobně.

Jasné, ne vždy to takhle vydržím. Někdy něco spěchá, jindy si to špatně rozvrhnu. Nicméně dokud to takhle mám, vše funguje.

3.4) Postavte proti Odporu proces

Ze slova „proces“ bych donedávna zvracel.

Tvůrčí činnost a omezovat ji procesem? Proč? Jsem snad nějakej robot?!

Procesy mi ale naopak pomohly.

  • Vím, co dělat
  • Vím, kdy to dělat
  • Vím, že se můžu o něco hmatatelného opřít

Dávají mi řád.

Náhledový obrázek checklistu
Tvorba checklistu zabere chvíli. Ale jeho využívání dělá divy.

V tu chvíli už práce nestojí jen na mé tvořivosti. Získávám záchytný bod v podobě informačních výstupů, které jen šikovně pospojuji.

Konkrétní tipy poradím až ve chvíli, kdy tuhle oblast dostatečně osahám. V tuhle chvíli ještě stále experimentuju s řadou variant.

3.5) Obraťte Odpor, aby fungoval pro vás

Odpor nikdy úplně nezmizí. Vždy vás alespoň trochu pokouší.

Nicméně nikdo netvrdí, že ho nejde využít i pozitivním způsobem. Jak?

3.5.1) Uvrtat se do činnosti

Když dojde na nějakou důležitou činnost, uvrtám se do ní. Způsobem, kdy její nedokončení bolí víc než splnění.

Příklad?

Tenhle měsíc přednáším v Brně. To zní fajn, že jo?

Jenže mluvení před publikem nesnáším. Přesto půjde o zajímavou zkušenost, kterou si nechci nechat ujít.

Tak jsme s organizátorkou domluvili předem termín i téma. Navíc jsem pár lidem v okolí řekl, že tam fakt pojedu.

Přijít teď s tím, že to ruším? Připadal bych si jako srab.

Uvrtání mi přišlo vhod i do tohohle článku. Prostě jsem na tweetnul, že něco vyjde. V tu chvíli by mě bolelo to jen tak nedodržet.

3.5.2) Využít Odpor jako ukazatel

Tohle chce cvik.

Věřím, že Odpor funguje jako dobrý signál toho, co máte dělat. Podobně jako u strachu z psaní.

Jak se mi do něčeho nechce, nějakej utlumenej hlas v hlavě kňučí, abych v té činnosti hnul zadkem.

Tím neříkám, že ho vždy poslechnu. Jsem taky jen člověk. 😀 Ale občas ano a funguje mi to.

3.6) Veďte si flow-lístek

Textařský pochvalník na svém blogu zmínil copywriter Roman Věžník. Hodně mě to inspirovalo k vlastním experimentům.

Ptáte se, co to je flow-lístek?

Místo, kam si zapisujete úspěchy.

Vedu si ho ručně u poznámkového bloku. 3 sloupce na 3 pozitivní věci za den. Jak vás pokouší depka, pročtete si to zpětně. Mně to hrozně zvědá náladu.

Flow lístek jako efektivní metoda proti stresu.
Tyto jednoduché tři sloupečky flow lístku mi už několikrát zvedly náladu.

Stačí drobnosti. Nevěříte?

Sám tam píšu i naprosté banality.

  • Prodavačka se na mě mile usmála.
  • Rozesmál jsem neteř.
  • Napsal jsem článek (dnesní pochvalnej bod, kdyby to někoho zajímalo 😀 )

Forma záleží na vás. Sám přemýšlím o elektronické verzi. Papíry časem vyhazuju a to je škoda.

3.7) Škrtejte

Já furt válčím s tím, že si toho na sebe hodím moc. Najednou nevím, čemu se věnovat dřív.

Řeší to eliminace. Šíleně se mi po ní ulevilo.

Naučte se v životě škrtat. Ono mě to hrozně bolelo. Vzdát se třeba notifikací na mobilu, některých volnočasových aktivit či závazků.

Jenže čas nikdo nenafoukne a proto je na každém, co s ním bude dělat. A jak je moc činností, které mě odvádějí od důležitého, musím prioritizovat. Pak mi tolik věcí nebere energii, soustředění a zájem. A o to jde.

4) Co mi pomáhá u překonání tvůrčího bloku?

Osobně tvůrčí blok beru jen za jeden důsledek Odporu.

Jak vyřeším Odpor, k samotnému psaní se dokopu přes tyto kroky:

4.1) Rozepište se na něčem jednoduchém

Když už mě fakt tlačí termín, prsty stojí na místě a potřebuju to rozjet, prostě něco začnu tvořit.

Píšu blábloly, které mi běhají v hlavě.

Strojově přepisuju nějaký zajímavý článek slovo od slova.

Něco.

Často mě to rozehřeje a zvládnu i to ostatní. Jen musím sednout na zadek a psát.

4.2) Pište napřed na papír

Jednou na mě přišla totální krize, kdy se vše začalo mrvit.

  • Přišel neočekávanej deadline
  • Vypadl proud
  • Můj starý noťas 5 % baterky

Abych zvládl alespoň něco, začal jsem vše psát na papír. A víte co? Šlo to. Líp než obvykle.

Někde mě praštil článek o tom, že jak mě jako malého kluka učili na základce psát rukou, přijde mi to přirozenější než počítač. Možná.

Od té doby drtivou většinu konceptů píšu na papír. Škrtám, čmárám, kreslím myšlenkové mapy. Funguje to. I článek, který právě čtete, vyšel z papírového konceptu.

4.3) Projděte se

Mám u nás v Bechyni jednu oblíbenou trasu, kterou procházím ve chvíli, když potřebuju přemýšlet.

Nasaju čerstvý vzduch, okolní vzruchy a atmosféru. Dává mi to energii.

Často získám úplně novej pohled na problém. Netvrdím, že to pro rozepsání funguje pokaždé. Ale jde o dost vysokou úspěšnost na to, abych to zmínil.

4.4) Najděte své oblíbené prostředí pro psaní

Miluju kreativní ruch.

Kde jiní píšou v naprostém tichu, já nejraději tvořím v místě, kde potkáte hodně lidí. Kavárny, přeplněné knihovny, náš kancl a podobně. Nasadím pak sluchátka a jedu. I přesto ale to okolí vnímám.

Bude to znít stupidně, ale připadám si trochu pod dohledem. Jak kolem sedí hodně lidí, vnitřní hlas mi zakazuje flákání. Protože by to každej viděl. 😀

Poznámky ze školení Pavla Ungra SEO školení pro copywritery
V kavárnách mi to často píše líp než doma. Tady zrovna mám podklady pro článkový report ze SEO školení Pavla Ungra.

Pak taky svoje dělá pohled na pracující okolí. Jak třeba v knihovně vidím hromadu lidí, kteří se učí, taky mě to vede ke stejné činnosti. Holt davová psychóza je davová psychóza.

Ptejte se, co vyhovuje vám. Zkoušejte, experimentujte a uvidíte.

4.5) Nenechte sebekritiku, aby s vámi moc orala

Často mě užírá vlastní sebekritika.

Nebudu ani počítat, kolikrát mi monitorem prosvištěly texty předních českých copywriterů. Případně jejich zahraničních kolegů. Pro inspiraci, sebevzdělávání a podobně.

Mnohokrát mě z toho přepadla vnitřní depka.

  • Moje psaní přece oproti nim nestojí za nic.
  • Nemám na to.
  • Měl bych se na to vykašlat.

Jenže tyhle nářky vám účty nezaplatí. Jak dojde na věc, rozhoduje práce.

Proto v nejhorším možném případě, kdy fakt nestíhám, raději upřednostňuji deadline před úplně top kvalitou. Pokud mám alespoň trochu možnost s tím něco dělat.

Netvrdím, že jde o ideální případ. Ale v kritický moment funguje líp než nekonečné vylepšování pod nátlakem kritiky.

4.6) Projděte si svou nejlepší práci

Když už fakt nevím, zahřeji své sobecké ego a čtu zpětně to, co jsem publikoval.

Za to nejstarší bych si občas nafackoval. Hromadu věcí bych dnes přepsal.

Ale ty novější? To už dovede zlepšit náladu. V danou chvíli neřeším, zda to náhodou nemá stylistické chybky či cokoliv podobného.

Jen se svezu na pozitivní vlně. Kterou občas přenesu i do toho, co chci zrovna tvořit.

4.7) Jděte ven mezi lidi

Ty nejlepší nápady pro studium i práci mi přišly na mysl ve chvíli, kdy jsem s někým mluvil. Často o úplně jiném tématu.

Podle mě je prostě fajn občas nežít jen povinnostmi, dát pivčo (vinaři prominou) a úplně vypnout.

Beru to jako restart s tím, že pak se začíná opět nanovo. Hlavně se neizolovat.

5) Jakou zkušenost s Odporem a tvůrčím blokem máte vy?

Podělte se v komentářích. Rád se inspiruju. 🙂

Patrik Gajdoš
Ohodnoťte článek!

11 komentářů u „Jak jako copywriter překonat tvůrčí blok?“

  1. Děkuju za tenhle úžasný článek!
    Mé problémy s blokem trvají už půl rok a mě hrozně mrzí, že jsem za tu dobu nedokázala napsat tolik věcí jako před tím. Zanedbávám blog, ani jedna z mých rozepsaných knih se pořádně nepohnula, a já vždy, když usednu ke psaní, najednou dostanu hroznou nechuť. Prostě ten odpor.
    Vím, že mám problém a vím, proč píšu. Deadliny jsem zkoušela, ale vždycky mě vystresovaly ještě víc. Rozhodně ale zkusím check list a jsem hrozně ráda, že jste mi připomněl možnost psát na papír.
    Na gymplu jsem vlastně všechny povídky psala nejprve na papír a to mi pomáhalo při pozdějším přepisu najít chyby. A také mě to víc bavilo. Když si představím sebe, jak píšu článek na klávesnici, je to opravdu jiný pocit, než když své myšlenky vyjadřuju rukopisem. Myslím, že by mi to mohlo pomoct.
    Děkuju!

    Odpovědět
    • Budu držet palce, ať se to povede prolomit. Osobně mi i hodně pomohlo se soustředit v jeden moment na jednu věc. Pokud máš víc rozdělaných věcí, furt ti to bude jednotlivě v hlavě strašit. Ale to je dost individuální. Každý má jinej přístup. 😊

      Odpovědět
  2. Krásný článek! Jako výtvarnice a blogerka tohle znám (a momentálně prožívám).

    Ješt jsem chtěla říct, že jsem vypozorovala, že u mě tvůrčí blok souvisí i se stereotypem a nudou -> nedostatkem vjemů a podnětů pro mozek. Když jste týden na nemocenské mezi čtyřmi stěnami, myslíte si, kolik toho stihnete a zatím neuděláte vůbec nic, protože váš mozek se ničím nenasytil. Takže nic nemůže vydat. Pomáhá výstava, film, divadlo nebo změnit prostředí…

    Odpovědět
    • Děkuji za milý komentář. Jsem rád, že se článek líbí :).

      Já to tak občas taky mám, že když mi nejde tvůrčí činnost, potřebuji změnit prostředí. Ideálně jít někam, kde je kreativní ruch (kavárna atd.). Nebo prostě přepnout a dělat něco jiného.

      Odpovědět
  3. Díky za článek! Vygenerovala mi ho umělá inteligence, když jsem se jí ptala, jak překonat tvůrčí blok 😀
    Zkusím ten způsob psaní blábolů a vypnout sebekritiku. To by mohlo jít. Můj problém tkví v tom, že se soustředím, aby ten text byl dokonalý, emotivní, pravopisně i stylisticky správně a ještě k tomu předával nějakou duchovní hodnotu. Pak si to přečtu a znechuceně zaklapnu noťas s tím, co jsem to zas napsala za hroznou sračku. A takhle už to mám týdny a měsíce. Občas napíšu super odstavec a pak zase dlouho nic. Jsem z toho trochu zoufalá. Píšu knihu. Hrubý základ mám. Ale jsem ve fázi revize – tedy škrtání a přepisování. Ztratila jsem ten elán, který jsem měla, když jsem psala první verzi. Prsty mi drnčely po klávesnici a já nemohla vzrušením přestat. To bylo zábavné. Ale teď musím pracně vymýšlet. Škrtnutí či přidání něčeho znamená mnohdy ovlivnění budoucího děje, a tedy mnoho práce jak vymyslet způsob, aby se hlavní hrdina dopracoval do již popsané situace bez té škrtnuté situace 😀 No, je to oříšek.
    Ale řekla jsem si, že budu na sebe hodná. Mám tři malé děti, hyperaktivního psa a hyperaktivního manžela, takže drtivou většinu času mi zaberou oni. Dala jsem si limit, že do svých čtyřiceti bych to mohla zvládnout dopsat. Je mi 37.
    Sice tento komentář asi není nijak užitečný a nikomu tím neprospěje, ale mému sobeckému egoistickému já pomohl – rozcvičila jsem si prsty na psaní blábolů 🙂

    Odpovědět
    • Díky za delší komentář 🙂

      Tvorba čehokoliv určitě bolí. Aktuálně mi v tom nejvíc pomáhají 3 věci
      a) Rozsekat velkou činnost na malé zvládnutelné kousky (článek = vymyšlení osnovy + sepsání leitmotivu + získání grafiky + hrubý draft + editace + publikace atd.)
      b) Pamatovat, že lidé rychle zapomínají
      c) Nedokonalý publikovaný výstup osloví víc lidí než skvělá nepublikovaná myšlenka 🙂

      Druhá věc je časová věc – je fér být k sobě upřímný. Nedá se stihnout vše a pokud je priorita rodina, tak je vlastně v pohodě jí dát přednost.

      Odpovědět

Napsat komentář

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..