Nevíte, o čem začít psát? Nepište.
Fakt. Považuji za totální blbost publikovat obsah jen proto, abyste měli obsah. Rychle vyhoříte. Brzy vám dojde šťáva. Chytřejší čtenář to pocítí.
Pak ale třeba narazíte na druhou variantu.
Víte, o čem chcete psát. Ale přemáhají vás obavy, zda vám to vydrží. Jestli to má smysl začínat a podobně.
Já na to používám tyto 2 jednoduché finty, podle kterých poznám, zda to má smysl.
Co najdete v článku
1) Co si od blogování slibujete?
Smysluplnost stojí na základním místě v Maslowově pyramidě webdesignu. Z dobrého důvodu.
Když jsem začínal, položil jsem si naprosto jednoduchou otázku:
„Co si od blogu vlastně slibuji?“
Tahle otázka teď čerstvě padla i v jedné facebookové diskuzi. Moje odpovědi?
- Prostor, kde se potrénuji v online marketingu a copywritingu
- Srovnání myšlenek
- Možnost navázat zajímavé vztahy
- Tvůrčí ego – baví mě, když u čtenářů vzbudím nějakou odezvu
Ono na tom vlastně nic není. Jen k sobě musíte být upřímní. A hlavně se té vize pevně držet.
Já v počátcích měl hrozný problém, že jsem psal blog jen pro blog. Přetrhl jsem nit toho, proč vlastně něco sděluju online světu. Ve výsledku mi:
- Odpadala motivace
- Vznikaly články, které se neměly objevit
- Cíle blogu nevycházely
Když už chcete blogovat, nepoužívejte to jako izolovaný nástroj. Navažte to na něco, co děláte.
Já třeba dost reflektuji kariérní věci, co čtu a podobně. Díky tomu mi přichází tvůrčí krize na blogu jen hodně krátkodobě. Spíš se mi to kupí a nestíhám to všechno psát. Ještě musím vymyslet, co s tím 😀
Klaďte si tuhle otázku dřív, než s blogováním začnete. Usnadní vám to rozhodování, kam blog posouvat a zda vůbec jde o vhodný nástroj pro vás. Třeba přijdete na něco, co vám poslouží mnohem líp.
Furt vás to neopustilo, našli jste si smysl a chcete blogovat? Safra, já se vás snad fakt nezbavím…
Okej, teď vážně. Najít si smysl potěší. Jenže furt vás to neujistí, zda u toho vydržíte. Proto si dejte druhý test.
Sepište si k vybranému tématu 30 návrhů článků. U každého v bodech rozepište osnovu.
Proč 30?
Pokud pojedete minimální aktivitu jednou za měsíc, máte s 30 články potenciál, že s blogem vydržíte přes dva roky. Tím překonáte životnost drtivé většiny blogů.
Rozepsanou osnovou si zase vnitřně utvrdíte, že o tématech něco víte. Zvýšíte si šanci, že o tom zvládnete něco napsat v budoucnu. Protože oslabení inspirace a chutě časem přijde. Vím z vlastní zkušenosti.
V tu chvíli se hrozně hodí zabrousit do tohoto seznamu a zpětně si to pročíst. Každý článek minimálně u mě obsahuje:
- Pracovní nadpis
- Proč by to někoho mělo zajímat
- Hlavní myšlenky
- Závěr a výzva k nějaké akci
Zdůrazňuji, že tenhle přístup funguje mně. Třeba máte odlišnej. Třeba žádnej. A třeba vám to funguje jinak. Proč ne. Berte to jen jako jeden z mnoha postupů.
Zajímaly by vás další tipy o blogování?
Pak neváhejte a dejte e-mailový odběr přes formulář pod článkem. Další tipy vám přijdou rovnou do e-mailové stránky.
- 11 tipů pro introverty, jak na networking a zisk nových kontaktů - 2024-07-04
- Zhodnocení roku 2023 - 2023-12-28
- 5 úrovní seniority lidí při práci. Kam patříte vy? - 2023-05-24
Ahoj Patriku, bod 2) vřele doporučuju taky. To se mi dost osvědčilo. Zajímavé téma tě napadne docela snadno, ale co jsi vlastně chtěl říct i s postupem, jak k tomu dojít, rychle zapomeneš. Je to sice pruda – značit si téma i s osnovou, ale mnohem líp se pak z blogbooku škrtá, propojují články a doplňuje obsah.
Já s tím výběrem témat většinou také nemám moc problém. Pokud teda nejde o nějakou fakt hodně neznámou oblast.
Dříve jsem si dělal jen nadpisy bez základní osnovy a stalo se přesně to, co říkáš. Po pár měsících jsem se k tomu vrátil a absolutně netušil, co jsem v době sepsání tématu měl na mysli. Navíc minimálně já snáz udělám základní osnovu ve chvíli, kdy jsem do tématu dost zapálenej (což je většinou nejvíc na začátku tvorby) než později.
Super stručný a dobre čitateľný článok! 🙂 Viac k tomu „blogovať či neblogovať“ asi netreba ani dodávať. 🙂 PS: 30 je fakt dosť, ale na druhú stranu bez poriadneho obsahového plánu to väčšinou končí fiaskom a človek tempo neudrží, nech už má entuziazmu koľko chce.
Díky za pochvalu. 🙂 Na Twitteru jsme ještě řešili věci ohledně plánu času. To je taky docela zásadní kritérium. Jenže já na to zatím nemám uspokojující návod, který by mi stoprocentně fungoval. A psát univerzální radu alá „zvažte své časové možnosti“ se mi moc nechtělo.
Já to většinou dělám s tématy u nového blogu tak, že si projedu konkurenční weby, Google trends a analýzu klíčových slov. Z toho je pak už hodně solidní průzkum, abys viděl, co lidé hledají či je a není zpracováno. Ale zejména to poslední už je celkem pracné a pro drtivou většinu nekomerčních blogů ve většině případů i zbytečná práce navíc.
Kdybych měl vymyslet spatra 30 článků, tak bych určitě nikdy psát nezačal. Ty nápady vznikají často dost samovolně, nebo na žádost čtenářů 🙂
Nicméně je určitě dobré mít alespoň nějakou představu, o jakých tématech budete psát.
Taky nejde nutně o napsaní najednou. Stačí to dát postupně. Zvážím, jestli to mírně nepřepsat, aby to bylo jasný.
S těmi nápady to mám podobně. Já z toho původního návrhu, který jsem si předepsal, využívám minimum. Zatím dost čerpám z toho, co se okolo děje. A daří se.
Rozhodně je lepší nápad tvořit seznam návrhů na články, protože tak jeden daleko líp uhlídá jakousi konzistenci webu. Když jsem psala „spatra“ , dost kolísala jak úroveň článků, tak samotného webu – cítila jsem v sobě potenciál, ale nebyla jsem spokojená s tím, co ze mě „lezlo“ 🙂 .
Určitě. A je to nejen u témat, ale podle mě i v četnosti odepisování.
Já teď poslední dobou na sobě začínám cítit, že jak v tom nemám pevný řád (dřív jsem měl), tak četnost publikování článků hodně kolísá. Nápady by byly. Ale nemohu se k tomu dostat, protože to mám hůř rozvržené s časem.